|
|
Vliv estrogenů na kapacitaci a akrosomální reakci kančích spermií in vitro.
Dostálová, Pavla ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Oplození je jedinečný proces, při kterém dochází k fúzi samčí a samičí pohlavní buňky a vzniku nového organismu. Dříve než jsou pohlavní buňky schopné fúzovat, musí projít řadou regulovaných dějů. Mezi takové děje patří v případě samčí pohlavní buňky i kapacitace a akrosomální reakce (AR), které spermie podstupují v samičím reprodukčním traktu. Ačkoli je proces kapacitace studován již více než půl století, stále nejsou zcela známy jeho molekulární mechanismy a složky, které ho ovlivňují. V poslední době přibývá důkazů o vlivu estrogenů, původně považovaných za samičí pohlaví hormony, na mužskou reprodukci. Spermie při své cestě za vajíčkem přichází do kontaktu s estrogeny jak v samčím, tak samičím reprodukčním traktu a je tedy možné, že estrogeny hrají roli i v procesech zrání spermie. Tato studie se zabývá vlivem tří endogenních estrogenů (E1 - estron, E2 - 17β estradiol, E3 - estriol) a jednoho syntetického estrogenu (EE2 - 17α etynylestradiol), hojně používaného jako složka orální antikoncepce, na samčí reprodukci na úrovni dvou zracích dějů spermie - kapacitace a AR. Byl prokázán stimulační vliv všech testovaných estrogenů na kapacitaci i AR indukovanou zona pellucida. Prokapacitační vliv estrogenů závisel na estrogenu, jeho koncentraci a čase kapacitace. Rovněž byly zjištěny rozdíly ve...
|
|
|
Metodika přípravy transgenní myši.
Reslová, Gabriela ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Souhrn Práce se zabývá problematikou přípravy transgenních myší a srovnáním jednotlivých metodologických postupů z hlediska efektivity a vhodnosti aplikace pro výzkumné účely. Techniky pro přenos genových konstruktů zahrnují preferovanou mikroinjekci DNA do pronuklea oplodněného vajíčka. Jakož i možnosti spojené s využitím spermií, jež přenášejí zabudovaný genový konstrukt do oocytu při in vitro oplození, nebo za využití retrovirových vektorů, kterými jsou oocyty infikovány. Přenos jader somatických buněk do enukleovaných oocytů, využití embryonálních kmenových buněk, které jsou vnášeny do cizích zárodků či transgeneze pomocí liposomů jsou techniky prozatím používané okrajově z důvodu nutnosti hlubšího probádání. V další části seznamuje práce čtenáře s jednotlivými kroky, jež je nutné provést pro úspěšnost transgeneze. Předmětem zájmu je zde ovariální stimulace nutná pro získání dostatečného množství oocytů, ale také jako příprava pro embryo transfer, jakož i kapacitace spermií, která je zásadní pro in vitro oplození. Práce se rovněž zabývá zpětnou analýzou potvrzení pozitivity exprese transgenu pomocí genotypizace potomků a křížením pozitivních transgenů a srovnává výhody a nevýhody získání homozygotní transgenní linie. Klíčová slova: Transgenní myš, perinukleární injekce, ovariální stimulace, kapacitace,...
|
|
|
Dynamika akrozomální reakce při vnitrodruhové kompetici spermií hlodavců.
Veselá, Kateřina ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Dynamika akrozomální reakce při vnitrodruhové kompetici spermií hlodavců Integrita akrozómu spermií je u promiskuitního druhu myšic narušena a více než polovina spermií prochází spontánní akrozomální reakcí (AR) ještě před navázáním se na zona pellucida. U Muridae je dokumentována vysoká míra spontánní AR, jejíž procento vzrůstá u promiskuitních druhů až na 60 % v 60 minutách kapacitace in vitro. Na integritě akrozómu se podílí mimo jiné i protein CD46. Absence CD46 u myšic (Apodemus) vykazuje shodný fenotyp jako u CD46 knock-out myší a spermie těchto jedinců mají vyšší míru spontánní AR. Je nutné objasnit, zda u myší pro průnik spermie zona pellucida vajíčka je zásadní primární vazba intaktní spermie nebo zda je upřednostňována sekundární vazba spermie po spontánní AR. V této souvislosti je otázkou, zda dochází k relokalizaci klíčového fúzogenního proteinu IZUMO u spermií se spontánní akrozomální reakcí. Relokalizace IZUMO byla v konkrétních časech kapacitace in vitro během spontánní a indukované AR imunofluorescenčně detekována. Na relokalizaci IZUMO se podílí aktinový cytoskelet, který vytváří též komplexy s β1 integrinem. Ten je asociován s proteinem CD46. Dynamika a lokalizace proteinů CD46 a β1 integrinu během spontánní a indukované AR byla imunofluorescenčně detekována. Naše výsledky ukazují, že...
|
|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Chemické signály a reprodukční procesy u myši domácí (Mus musculus)
Černá, Martina
10 ABSTRAKT Cílem mé disertační práce bylo identifikovat proteiny účastnící se chemické komunikace, a především pak ty, které jsou důležité pro sexuální signalizaci. Těkavé chemické signály jsou transportovány proteiny z rodiny lipokalinů uvnitř beta barelu směrem k receptorům, nebo z těla ven, kde jsou uvolňovány. Proto jsem se zaměřila na tyto proteiny ve slinách a ve vaginálním sekretu myši domácí, s využitím proteomických a transkriptomických přístupů. Vzhledem k cyklické povaze reprodukčního cyklu a jeho hormonální kontroly jsem se také zabývala detailní rolí estradiolu na fenotyp spermií u laboratorní myši. Ve slinném proteomu jsme identifikovali pohlavní dimorfismus u 10 lipokalinů (tj. z celkem 20) a předpokládáme, že i ve slinách mohou hrát roli v pohlavní signalizaci, jak již bylo popsáno v moči. Ve vaginálním sekretu jsme také identifikovali několik lipokalinů, jejichž hladina exprese rostla z fáze proestru do estru, což by mohlo podporovat předpoklad, že i ve vagíně plní signalizační funkci. Hladina těchto lipokalinů však zůstávala zvýšená i ve fázi metestru, což by znamenalo, že by samice stimulovala samce ke kopulaci i ve fázi, kdy není receptivní. Pravděpodobně tedy záleží spíše na směsi ligandů přenášených lipokaliny, než na proteinech samotných. Dalším výsledkem bylo zjištění, že estrogenní...
|
|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Chemické signály a reprodukční procesy u myši domácí (Mus musculus)
Černá, Martina
10 ABSTRAKT Cílem mé disertační práce bylo identifikovat proteiny účastnící se chemické komunikace, a především pak ty, které jsou důležité pro sexuální signalizaci. Těkavé chemické signály jsou transportovány proteiny z rodiny lipokalinů uvnitř beta barelu směrem k receptorům, nebo z těla ven, kde jsou uvolňovány. Proto jsem se zaměřila na tyto proteiny ve slinách a ve vaginálním sekretu myši domácí, s využitím proteomických a transkriptomických přístupů. Vzhledem k cyklické povaze reprodukčního cyklu a jeho hormonální kontroly jsem se také zabývala detailní rolí estradiolu na fenotyp spermií u laboratorní myši. Ve slinném proteomu jsme identifikovali pohlavní dimorfismus u 10 lipokalinů (tj. z celkem 20) a předpokládáme, že i ve slinách mohou hrát roli v pohlavní signalizaci, jak již bylo popsáno v moči. Ve vaginálním sekretu jsme také identifikovali několik lipokalinů, jejichž hladina exprese rostla z fáze proestru do estru, což by mohlo podporovat předpoklad, že i ve vagíně plní signalizační funkci. Hladina těchto lipokalinů však zůstávala zvýšená i ve fázi metestru, což by znamenalo, že by samice stimulovala samce ke kopulaci i ve fázi, kdy není receptivní. Pravděpodobně tedy záleží spíše na směsi ligandů přenášených lipokaliny, než na proteinech samotných. Dalším výsledkem bylo zjištění, že estrogenní...
|
|
|
Chemické signály a reprodukční procesy u myši domácí (Mus musculus)
Černá, Martina ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Radislav (oponent)
Cílem mé disertační práce bylo identifikovat proteiny účastnící se chemické komunikace, a především pak ty, které jsou důležité pro sexuální signalizaci. Těkavé chemické signály jsou transportovány proteiny z rodiny lipokalinů uvnitř beta barelu směrem k receptorům, nebo z těla ven, kde jsou uvolňovány. Proto jsem se zaměřila na tyto proteiny ve slinách a ve vaginálním sekretu myši domácí, s využitím proteomických a transkriptomických přístupů. Vzhledem k cyklické povaze reprodukčního cyklu a jeho hormonální kontroly jsem se také zabývala detailní rolí estradiolu na fenotyp spermií u laboratorní myši. Ve slinném proteomu jsme identifikovali pohlavní dimorfismus u 10 lipokalinů (tj. z celkem 20) a předpokládáme, že i ve slinách mohou hrát roli v pohlavní signalizaci, jak již bylo popsáno v moči. Ve vaginálním sekretu jsme také identifikovali několik lipokalinů, jejichž hladina exprese rostla z fáze proestru do estru, což by mohlo podporovat předpoklad, že i ve vagíně plní signalizační funkci. Hladina těchto lipokalinů však zůstávala zvýšená i ve fázi metestru, což by znamenalo, že by samice stimulovala samce ke kopulaci i ve fázi, kdy není receptivní. Pravděpodobně tedy záleží spíše na směsi ligandů přenášených lipokaliny, než na proteinech samotných. Dalším výsledkem bylo zjištění, že estrogenní...
|
|
|
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
|
|
|
Metodika přípravy transgenní myši.
Reslová, Gabriela ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Souhrn Práce se zabývá problematikou přípravy transgenních myší a srovnáním jednotlivých metodologických postupů z hlediska efektivity a vhodnosti aplikace pro výzkumné účely. Techniky pro přenos genových konstruktů zahrnují preferovanou mikroinjekci DNA do pronuklea oplodněného vajíčka. Jakož i možnosti spojené s využitím spermií, jež přenášejí zabudovaný genový konstrukt do oocytu při in vitro oplození, nebo za využití retrovirových vektorů, kterými jsou oocyty infikovány. Přenos jader somatických buněk do enukleovaných oocytů, využití embryonálních kmenových buněk, které jsou vnášeny do cizích zárodků či transgeneze pomocí liposomů jsou techniky prozatím používané okrajově z důvodu nutnosti hlubšího probádání. V další části seznamuje práce čtenáře s jednotlivými kroky, jež je nutné provést pro úspěšnost transgeneze. Předmětem zájmu je zde ovariální stimulace nutná pro získání dostatečného množství oocytů, ale také jako příprava pro embryo transfer, jakož i kapacitace spermií, která je zásadní pro in vitro oplození. Práce se rovněž zabývá zpětnou analýzou potvrzení pozitivity exprese transgenu pomocí genotypizace potomků a křížením pozitivních transgenů a srovnává výhody a nevýhody získání homozygotní transgenní linie. Klíčová slova: Transgenní myš, perinukleární injekce, ovariální stimulace, kapacitace,...
|
host ::
RSS.